Učíme se

Příležitosti blockchainu a kryptoměn
  Příležitostí je na finančních trzích hodně, ale zde popíši pár takových z oblasti kryptoměn. Příležitosti jsou faktory, které zvyšují počet uživatelů.
Těžba 
  Kryptoměny aplikují stejné nebo podobné algoritmy, které jsou používány v bankovních online platformách s jednou odlišností - nenechávají si žádné údaje o uživatelích. Všechny informace transakcí jsou sdíleny v síti, kromě informaci o příjemci a odesílateli digitálních mincí (kryptoměn). Těžení kryptoměn je přístupné každému s počítačem a internetovým připojením. Může to být lehká, dostupná forma alternativního příjmu.
  Například Venezuela je otevřená kryptoměnám a jejich těžbě, protože Bolivar ztratil svou hodnotu a hledají měnu, která by měla silnější hodnotu na trhu. Díky super levné elektřině mohou Venezuelané těžit a vytvořit si tak alternativní příjem. Bohužel vláda začala sledovat těžební společnosti bitcoinu pro osobní profit, ale to lidi nezastavilo. Změnili to, těží Ethereum místo Bitcoinu.
Peer to peer půjčování
  Kvůli krizi v roce 2008 klesla důvěra ve finanční instituce na minimum. Lidé začali používat peer to peer půjčování jako nový způsob financování. Je metoda jak půjčovat peníze bez použití nějaké finanční instituce jako prostředníka. 
  Stani Kulechov, ředitel ETHLend, firma zaměřená na decentralizované půjčování používáním Etherea argumentuje, že peer to peer půjčky v kryptoměnách má mnoho výhod oproti tradičnímu půjčování peněz.
  Použitím decentralizace a kryptoměn je možné vytvořit globální trh pro půjčky. Hlavní výhoda je rychlost půjčky oproti tradičnímu bankovnictví, protože převod v kryptoměnách trvá pouze několik sekund či minut. Rovněž pokud si chce někdo vzít půjčku, tak je limitován lokací bank, ale při kryptoměně je to celé udělané online. 
  Navíc je to také bezpečnější vzhledem na data, protože ta jsou uložena v "hlavní (decentralizované) knize" a nejsou žádné lokální servery držící data o smlouvě půjčky. Další výhoda je ta, že na to aby si člověk vzal půjčku nepotřebuje žádný bankovní účet nebo kreditní historii. Já si ale myslím, že je to dvousečná zbraň.
Peer to peer digitální měnová síť a decentralizace
  V kryptoměnovém systému není žádný hlavní server, který zajišťuje a je odpovědný za transakce nebo jinou operaci přes síť. Výměna kryptoměn je mezi 2, 3 nebo více uživateli sítě. Každý uživatel má vlastní "skladiště" s historií každé transakce a počet kryptoměn v peněžence použitím kryptografie. Transakce jsou provedeny hodně sdílenými servery. Nelze kontrolovat výměnu peněz mezi uživateli peněženek vládou či bankami.
  Z globální perspektivy to má také silné stránky, protože je možné propojit síť z každé části světa kde je internetové připojení. Kryptoměna není limitována regionem nebo státem. Celková odhadovaná populace světa v prosinci 2017 byla něco málo přes 7.5 miliardy lidí a z toho více než 54.4% (4.1 miliardy) mají přístup k internetu. To znamená, že počet možných uživatelů do budoucna je obrovský.
  Bez jakékoliv centrální autority jsou kryptoměny imunní vůči vládním spekulacím, regulacím či politice. I když nyní jsou ceny ovlivněny tím co řeknou velké státy, ale to je pouze kvůli malé tržní kapitalizaci. Když budou kryptoměny dostatečně velké, tak tam až taková volatilita nebude. 
  Více než polovina lidí nevěří své centrální autoritě kterou je stát a proto může být kryptoměnová decentralizace příležitostí, která může vést ke zvýšení počtu uživatelů a tím zvýší šanci na nahrazení starého systému, kde je vládcem stát.

Zdroj: fxstreet


Má smysl stát se těžařem? 
 Mám si tedy nějakou měnu doma sám vytěžit? Ať už nakupuje akcie, nebo dluhopisy, měl by se investor ptát: „Jakou má aktivum vlastně hodnotu?“ U kryptoměn je odpověď ještě mnohem složitější.
  Logika věci říká, že férová hodnota by měla ležet někde na hranici nákladů na její vytěžení, snad s nějakým bonusem za možný příští vývoj. Pravdou je ovšem to, že náklady na těžbu jsou dané především cenou elektřiny a jsou po světě různé, a tak i takto odhadnutá hodnota nějakého coinu je jiná pro každou zemi.
  Proto se těžaři často stěhují za levnou elektřinou do Běloruska nebo dalších regionů. To může být pro běžného smrtelníka docela problém. Nechci se stěhovat do Běloruska a tím méně do Venezuely, ani najímat Bělorusa či Bělorusku, aby v mém zastoupení cokoli těžili. Ano, mohu si snad, s vědomím rizik, koupit podíl v těžebních farmách, které tam už existují.
  Další otázkou je pak stroj, který bych chtěl na těžbu použít. Představa, že si koupím v obchodě v akci notebook za deset tisíc a vytěžím na něm nějaký ten bitcoin je – jemně řečeno – trochu idealistická. Pro těžbu je kritický výkon grafické karty a u levných notebooků jsou karty často rády, že zvládnou základní programovou výbavu stroje. Těžit většinu měn se vyplatí zejména na speciálních zařízení k tomu určených, tzv. ASIC minerech.
  Pro běžné uživatelské PC s klasickými grafickými kartami je také problém, že když těží zároveň hodně minerů, přestává se těžba vyplácet, protože karty nebudou výpočetně stačit. I proto se situace na jednotlivých měnách vyvíjí velice dynamicky a to, co platí dnes, nemusí být pravdou za pár měsíců.
  Sledovat takto rychle se měnící prostředí je pro běžného uživatele prakticky nemožné.  Aktuálně jsou měny, které je možno dobře těžit v domácích podmínkách, například Monero nebo z poslanecké sněmovny nám všem dobře známý Zcash. Pokud se ale třeba na Zcash vrhnou ve velkém ASIC mineři, nemusí to již zanedlouho platit.
  Suma všeho mně tedy říká, že jako investor nebo těžař s běžným objemem volného času a průměrným přístupem k informacím na trhu s krytpoměnami nemám příliš šanci uspět. I proto se nadále věnuji klasickým investičním nástrojům. S tím, že možná přijdu o budoucí raketově rostoucí zisky, se v klidu vyrovnám.

Zdroj: w4t

Proč neinvestuje do kryptoměn?
  Ve svém investičním portfoliu žádné kryptoměny nemám. Nejsem jejich zarytý nepřítel, ale přestože se už desetiletí pohybuji dennodenně na světových burzách, chybí mi nástroj, kterým bych kryptoměny uchopil, zanalyzoval a následně zařadil mezi své opečovávané favority z akciového, dluhopisového a komoditního světa. Kryptoměnu můžete buď nakoupit, nebo ji sami těžit. Ani jeden ze způsobů mě ovšem nenaplňuje nadšením.  Z čeho pramení moje obavy?
  Investiční nákup můžete uskutečnit buď přímo na burzách, nebo při stále populárnějších tzv. initial coin offering (ICO). Jde o jakýsi předprodej „mincí“, než jsou uvedeny na burzy. Kupci věří, že v předprodeji nakoupí levněji než následně na burze. Obdoba v akciovém světě se jmenuje IPO (initial public offering) a slouží zájemcům o akcie firem nově uváděných na burzu.
  Moje statistiky ohledně IPO říkají, že ve více jak osmdesáti procentech případů je možné nakoupit akcie takových firem po několika týdnech na burze levněji než v průběhu samotného IPO. I proto se zkratka IPO mezi investory často s úsměvem překládá jako Initially Probably Overpriced, tedy že jde o pravděpodobně předraženou nabídku. IPO se proto neúčastním.
  Svět ICO má ještě další riziko. A tím jsou podvody. Nedávno zveřejněná studie poradenské firmy specializované na ICO Satis Group odhaduje, že až osmdesát procent ICO z posledního roku bylo podvodných a jen asi osm procent nových kryptoměn se dočkalo běžného burzovního obchodování. Studie se ale dále nezajímá, s jakým výsledkem. Jako příklad mohu uvést Pincoin z ledna letošního roku, který sliboval investorům čtyřicetiprocentní návratnost. Jeho tvůrce společnost Modern Tech vybrala od důvěřivých investorů 660 milionů dolarů, které ale investoři již nikdy neviděli. Podobně skončily i další nově uváděné kryptoměny. Problém s podvody v rámci ICO byl tak velký, že dokonce velcí poskytovatelé reklamy, jako je Facebook, zakázali na svých stránkách inzerci na kryptoměny.
Odborníci radí, že se riziku podvodu dá spolehlivě vyhnout pečlivým studiem dokumentů doprovázející každé ICO. Rada dobrá, ale právničině nerozumím, nerozumím ani podstatě kryptobyznysu, v IT jsem prostý uživatel. A když mě někdo tyto informace navíc naservíruje v angličtině… Ne, ICO pro mě není. A myslím si, že ani pro běžného investora.
Mohu tedy nakoupit bitcoin, nebo jiné altcoiny na burze. Tady se ale dostáváme k dalšímu problému, a tím je nutnost věnovat investování do kryptoměn mnoho času, který reálně nemám. Kamarád „Kryptoman“, který je v těžbě a nákupu kryptoměn jako doma, říká, že zde velice dobře funguje technická analýza.
Trendové čáry, supporty (od kterých se cena zpravidla odrazí nahoru) a resistence (hodnota, kdy začne kurz zpravidla klesat)… Má to ovšem zádrhel v tom, že trh je extrémně divoký. Okamžiky, kdy začne někdo v rostoucím trhu prodávat a kdy už prodávají všichni, jsou proklatě blízko a člověk u toho potřebuje dlouhé hodiny sedět, což si může dovolit málokdo.
Mohu také nakoupit na nějakém technickém supportu a přejít ke klasické akciové strategii buy and hold (koupit a držet), často parodované výrazem buy and hope (koupit a doufat), který je v přelidněném krypto světě možná přiléhavější. Tradiční strategie známé z jiných aktiv tu nemusí nutně fungovat. Funkčnost „hodlování“ jak je v tomto vesmíru strategie buy and hold nazývána, jednak nelze díky krátké historii drtivé většiny kryptoměn ověřit, a navíc je třeba vzít v úvahu, že seznam „kryptonebožtíků“, tedy měn, které přestaly po nějaké době existovat, je poměrně široký a „kryptohřbitov“ čítá téměř sedm set hrobů.
Jestli se trefím do správné kryptoměny, nebo ne, je z mého pohledu spíše loterie a mám dojem, že podobný názor sdílí mnoho dalších.

Zdroj: w4t


Decentralizované vs centralizované burzy a směnárny

  Co je to decentralizovaná burza? Slůvko decentralizovaný je v poslední době velmi oblíbené. Víte však, co znamená? A jaký je rozdíl mezi decentralizovanou a centralizovanou burzou?
 Decentralizovaná burza x Centralizovaná burza
  Decentralizace je samotný proces distribuce rozhodovacích pravomocí ústředních orgánů. Právě decentralizace je jednou z nejatraktivnějších vlastností kryptoměn, díky které nemohou být kontrolovány žádnou centrální entitou. V systémech peer-to-peer je to například Bitcon, který pro své transakce nepotřebuje žádné ústřední orgány.
Centralizované obchody
  I přesto se však převážná většina obchodů s kryptoměnami uskutečňuje v centralizovaných burzách a směnárnách. Těmi jsou například některé zprostředkovatelské společnosti, které si za zprostředkování vybírají obchodní poplatky. Tyto společnosti jsou často prvním kontaktním místem nováčků, kteří začínají obchodovat s kryptoměnou, protože chtějí mít kontakt jak se samotným krypto-obchodem, tak také reálnou ekonomikou, což tyto společnosti uskutečňují.
  Pokud chce například Honza nakoupit 5 Bitcoinů může si buď vyhledat v seznamu nabídek takovou, za kterou je ochoten danou částku Bitcoinů zakoupit, nebo může nakoupit dané mince za aktuální cenovou nabídku. Honza však také může zadat svůj vlastní nákupní příkaz, ve kterém jasně specifikuje pojmy jako je cena a množství.
Decentralizované obchody
  Na rozdíl od centralizovaných burz a směnáren, jsou jejich decentralizované “sestry” pouze jakýmsi místem, které spojí dvě osoby, které chtějí provést směnu a zbytek je na nich. Vraťme se k Honzovi a jeho pěti Bitcoinům. Honza jde na decentralizovanou směnárnu s tím, že chce koupit 5 Bitocinů. Směnárna mu pak najde Lenku, která naopak chce svých 5 Bitcoinů prodat. Tito dva to tedy dají dohromady a následně se pak již sami domluví, jak onu směnu provedou.
  Díky neexistujícímu zprostředkovateli tak v podstatě na decentralizovaných směnárnách neexistují poplatky. Jsou také mnohem více soukromé, protože centralizované směnárny často vyžadují osobní údaje a doklad totožnosti, jako je občanka nebo cestovní pas. 
  Decentralizovaná výměna nevyžaduje žádné zveřejňování totožnosti. Tu odhalíte jedině až jedinci, se kterým obchodujete. A jiná je také bezpečnost díky neexistenci šifrované měny a vzájemném propojení dvou obchodníků.
Problémy decentralizace
  Decentralizované směnárny se však musí potýkat s řadou nepříjemností. Přeci jen obchodování na nich vyžaduje trochu zkušeností a tak na nich není takové množství traderů. Díky tomu mají tyto burzy menší objemy obchodů. Problém se týká také likvidity a také proces směny časově náročnější, což je problém u těch obchodníků, kteří chtějí využívat rychlé změny kurzu.
Závěrem
  I přesto, že je kryptoměna spojená s decentralizací, většina obchodníků stejně volí centralizaci. Centralizované burzy jsou pro ně jednodušší a nabízejí jim větší pohodlí ovšem s větším množstvím rizik, které jsou však tradeři ochotni podstoupit.